Když jsem nedávno šel z práce do kopce domů, byl to náŘež. Nejen proto, že bydlím i pracuji v Řeži, ale také kvůli tomu, že to stoupání do kopce mi připomnělo úryvek z písně O balónu: "Vzhůru, nese tě to vzhůru..." A co je hlavní - proč svou první pitvu (čti rozŘEZání) neuskutečnit zrovna na této pěkné písni?

Text písně:

Jsou věci, který člověk nepochopí,
tak třeba například ty rádiový vlny,
ve vzduchu po nich není ani stopy,
a přitom všude kolem je to vlastně plný,
anebo balón: přece když to lítá,
člověk by uvnitř čekal ňáký zařízení,
řekněme vrtuli, co by tam byla skrytá,
jenže v tý kouli nic, ale lautr nic není.

A přitom vzhůru, nese tě to vzhůru,
nedá se to nahmatat ani změřit,
vzhůru, nese tě to vzhůru,
nezbývá nic jiného, nežli věřit,
že když odhodíš všechny pytle s pískem
a nažhavíš všechny hořáky,
vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky,
vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky.

A tak má každý balón svoji duši,
duši neviditelnou, co ho nese vzhůru,
dál mi to rozebírat nepřísluší,
na to jsou odborníci nahoře na kůru,
a když má duši balón, mám ji taky,
a ta mi poskytuje jedinečnou šanci,
že kdybych odhodil ty saky-paky,
tak bych se vznášet moh' se stejnou elegancí.

Vzhůru, nese tě to vzhůru,
nedá se to nahmatat ani změřit,
vzhůru, nese tě to vzhůru,
nezbývá nic jiného, nežli věřit,
že když odhodíš všechna závaží
a nažhavíš srdce hořáky,
vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky,
vzhůru, že poletíš vzhůru, až nad mraky.

 1. signál: I když je svět kolem nás složitý a těžko pochopitelný, je možné se stále nad to všechno povznést, když odhodíme svoje "saky paky"

Když jsem se učil na státnici z matiky a později na absolutorium z teologie, pokaždé jsem zjistil, že mám více otázek než odpovědí... Dokážeme sice s jistou přesností popsat dynamické nelineární systémy ve světě kolem nás, dokážeme vzdělaně mluvit o Boží Trojici, ale ve výsledku o tom všem nevíme téměř nic. V tomto smyslu se dá chápat Sokratův výrok "Vím, že nic nevím", ale nemyslím si, že by toto mělo být vrcholem lidského poznání.

Rozhodně mi jsou bližší Šalomounova slova, že počátek poznání je bázeň před Hospodinem. A co má být cílem poznání? Možná mají pravdu bratři Ebeni, když zpívají, že jde o to "nažhavit srdce hořáky". Pán Ježíš, náš vzor, to dokázal (Lukáš 24,32):

Tehdy řekli jeden druhému: "Copak v nás naše srdce nehořelo, když k nám mluvil po cestě a otvíral nám Písma?" 

 Taky máte zkušenost, že vám Ježíš zapaluje srdce? Co je podle vás cílem poznání?

2. signál: Pro pochopení duchovních pravd je moudré používat přirovnání z běžného života

Při čtení evangelií se můžeme od Ježíše naučit, že často při svém vyučování používal podobenství - srozumitelné ilustrace, pomocí kterých vysvětloval duchovní pravdy o Božím království. Moc se mi líbí, že bratři Ebeni si vybrali létající balón a laskavým způsobem nás motivují, abychom se nebáli zariskovat a vzlétnout...

Kéž jsou naše životy srozumitelnou ilustrací Božího charakteru pro ty, kdo ještě Ježíše neznají!

3. signál: Čeština je krásný jazyk a když se snoubí s hudbou, často dochází k laskavému a inteligentnímu humoru

Síla písniček od Ebenů je právě v jejich textech. Co se mi ale speciálně u této písně líbí, je to, jak geniálně vtipně udělali melodii na slovo "vzhůru". Když zpíváme "Vzhůru, nese tě to vzhůru", tak ta stoupající melodie podtrhuje celý význam! Dokonce podezřívám svůj mozek, že právě tento fakt způsobil, že se mi ten úryvek vybavil, když jsem kráčel do kopce z práce...

Taky máte rádi češtinu a hraní si se slovy? A taky vás chytne za srdce, když je slovní hříčka nesena na křídlech pěkné melodie?

 

A jaké signály jste v písni našli vy? Podělte se v komentářích! ;)